12.08.2017

Dietní chyby celiaků

Pácháme je všichni. Někdy vědomě, když cítíme v blízkosti vůni čerstvého pečiva z pekárny a nelze zkrátka odolat, s příslibem, že je to vyjímka. Někdy jsou to chyby nevědomé, kdy si nepřečteme důkladně obal nebo se stravujeme v restauraci, kde nejsou jasně uvedené alergeny.

Při doživotní bezlepkové dietě u celiaků se ale na vyjímky a omyly bohůžel nehraje.

Pokud celiak lepek přijme, pak dojde k podráždění sliznice a zánětu tenkého střeva, který se projevuje celou řadou negativních projevů. Mezi ty patří například nechutenství, únava, nadýmání, průjem, nevolnost, někdy i bezvědomí a značný úbytek hmotnosti. Včasně neodhalené onemocnění může v krajním případě vést i k rozvoji cukrovky a rakovině.

I když je celiakie pouhým okem neviditelná, nedržením bezlepkové diety si můžete přivodit velmi vážný zdravotní problém, proto se snažím striktně tuto dietu držet již 2. rokem a nikdy jsem neselhala. 2x se mi to stalo bohůžel v restauraci, kde mi podali lepkové jídlo a já skončila týden na neschopence, ale ti kdo mě znají vědí, že nepozřu nic, i kde je jen napsáno “může obsahovat stopy lepku”.

Pro více informací o tomto zrádném onemocnění se můžete dočíst v mých článcích v sekci celiakie.

 

A protože se každý denně učíme, internet je plný nesmyslných diskuzí, sepsala jsem pro Vás deset častých omylů, kterými si můžete ublížit.

 

1. Je nezbytné vypustit školní stravování, stravování ve veřejných stravovacích zařízeních a stravování mimo domov vůbec. Tam totiž k pochybení dochází nejčastěji. Lékaři se shodují na tom, že každý pacient reaguje jinak na obsah zbytkového lepku v potravinách. Proto je možné, že dochází-li ve školní jídelně např. ke kontaminaci a bezlepková jídla obsahují jen mírně přeshraniční množství lepku, tak při každodenním stravování může na tento jev reagovat každé dítě jinak. V restauracích dochází k pochybení nejvíce, protože žádná restaurace nemá přece dvě kuchyně a to lepkovou/bezlepkovou, proto i když si objednáte salát s kuřecím masem, je vyráběn v kuchyni, kde dochází vaše objednané “bezlepkové” jídlo ke kontaminaci s jídly lepkovými, které se připravují pro jiné hosty současně.

2.  Je nutné provést revizi nakupovaných a konzumovaných potravin, zda neobsahují lepek. Občas se stane, že potravinářský výrobek je bezlepkový, výrobce ale může změnit recepturu, což nemusíme postřehnout, pokud je stejný obal a my u každého výrobku, který zkonzumujeme, nečteme složení. To se může týkat různých sladkostí, tyčinek, müsli, ale i kečupu, hořčice apod.  Stejně tak je nutné prověřit veškeré léky, potravinové doplňky, vitamíny, minerály. Budete se možná divit, ale lepek je opravdu skoro všude !

3. Nekonzumujte výrobky, kde je uvedeno: „může obsahovat stopy lepku“ (není-li tam současně bezlepkové logo), „vyrábí se v závodě, kde se zpracovává pšenice“ apod. Je to informace, která vám říká, že tam buďto lepek je anebo není. Pokud tam je, porušíte dietu. Stopa lepku není žádnou legislativní normou definovaná, a tedy si pod tímto pojmem může každý představit, co chce. A i když dosavadní testy ukazují, že u většiny výrobků, kde je uvedena tato „kouzelná“ formulka, bylo lepku tzv. do normy, nemusí to tak být vždy.

4. Hledejte lepek i tam, kde byste ho nehledali. Občas se setkávám s názory typu: “kde by se v šunce vzal lepek?“ Vzal, nevzal, může tam být. Lepek se může vyskytnout v jakékoliv potravině, která prošla nějakým stupněm zpracování, např. sterilovaná zelenina, kompoty, víno, zejména dezertní, bylinné likéry, dokonce i šumivé víno, vařené brambory, předvařené luštěniny, mleté maso, uzené maso, masné výrobky, co se tváří jako maso. Bramborové hranolky, kukuřičné lupínky, kypřící prášek, jedlá soda, marmeláda, čokoláda, instantní káva (na tu obzvlášť pozor), ochucené čaje, neřku-li instantní čaje atd.

5. Dbejte přísně na zamezení kontaminace.

• Nepoužívejte v domácnosti společné máslo, margaríny na mazání pečiva, paštiky, pomazánky tedy vše, co se maže na bezlepkový i lepkový chleba
• Nikdy nedávejte bezlepkové a lepkové potraviny na společný talíř, do jednoho sáčku, do jedné nádoby, nekrájejte na společném prkénku (tedy nekrájejte bezlepkový chleba po lepkovém, obráceně samozřejmě ano), nemíchejte bezlepkové a lepkové pokrmy stejnou vařečkou, nenabírejte stejnou lžící apod.
• Nepoužívejte v kuchyni, kde se bezlepkově vaří, lepkovou mouku ani nic s lepkem co práší. Nikdy nevíte, kam se všude napráší a odkud se může opětovně dostat do bezlepkového jídla.
• Nepoužívejte společnou pekárnu, hnětač, mixér a jiné přístroje na bezlepkové i lepkové pečivo a jiné jídlo. Nikdy je spolehlivě nevyčistíte a ze zanesených spár, škvír a různých záhybů se může lepková mouka dostat do jídla bezlepkového. Naopak, co lze bezpečně umýt, např. hrnce, talíře, příbory apod. není nutné oddělovat. Nepodceňujte lepkové drobky na kuchyňské lince. Pokud se vám dostanou na bezlepkové jídlo, spolehlivě vám nastartují autoimunitní reakci.
• Pozor na kontaminaci nožem. Nikdy nekrájejte bezlepkové potraviny nožem, kterým jste krájeli běžné pečivo, či jiné lepkové potraviny.
• Nepoužívejte ani dobře přecezený olej po smažení lepkových potravin na smažení bezlepkových
• Pozor na kontaminované koření, sůl, cukr a jiné běžné potřeby při vaření.

6. Pozor na snaživé babičky (maminky, tetičky, tchýně a jiné dobré duše), které se snaží vám nebo vašemu robátku připravit nějakou tu laskominu nebo i oběd. Pokud není dotyčná osoba dobře znalá problematiky bezlepkové diety, může dělat chyby. Ať už ty výše uvedené nebo jiné. Mnoho lidí vidí v bezlepkové dietě jen vynechání mouky a takové zásadní problémy jako je použité koření či kontaminovaná sůl vůbec neřeší. Ale tady může být problém. Zejména chodíte-li na nedělní oběd k babičce, tchyni, tetičce……  pravidelně.

7. Řiďte se důsledně heslem: „důvěřuj, ale prověřuj“. I když se vám vaše dítko dušuje, že by si nikdy nic, co nesmí, nevzalo, přesto může čas od času konzumovat potraviny s lepkem. Zejména ta dítka, která po požití lepku nepociťují žádné problémy a to je chtě nechtě většina. Některé děti se špatně smiřují se svou situací a tak se občas neudrží a podle věku a možností „hřeší“. Někdy je to jen sušenka od spolužáka, jindy návštěva Pizzerie nebo u chlapců pivo. Gastroenterologové se shodují na tom, že přibližně 1/3 dětí a mladistvých dietu nedrží nebo ji soustavně porušují. Jejich rodiče by ale za své ratolesti „dali ruku do ohně“. Děti a zejména mladistvé je nutné hlídat a podle potřeby kontrolovat. Může vám to připadat hloupé, nemožné, blbé a co já vím jaké, ale pokud to nebudete dělat, vaše dítě je ohroženo na zdraví a životě. Tak jak?? Budete své dítě kontrolovat jakkoliv se budete cítit divně, blbě a nemožně a uděláte tím něco pro jeho zdraví, nebo se na něj vykašlete a budete čekat, zda si zdraví zničí hodně nebo málo anebo umře?? Rozhodnutí je na vás.

Je třeba také důsledně dbát na výchovu dítěte a mladistvého. Pokud je dítě vedeno k zodpovědnosti, respektování autorit, poslušnosti a ohleduplnosti, pravděpodobně nebude mít ani problém dodržovat dietu. Ale kolik je dneska takto vychovaných dítek?

8. Nekonzumujte pokrmy ani nápoje jen na základě informace o bezlepkovosti od prodejce. Např. točenou zmrzlinu, ovocnou drť, bramborovou placku, cukrovou vatu na pouti apod. Nemáte-li k dispozici přesné složení od výrobce, nespoléhejte se na to, co vám řekne prodejce. Ten chce prodat a většinou o bezlepkové dietě nic neví. Možná také ví, že se nesmí použít mouka. Jen ve výjimečných případech jsou dobře informováni, ale právě proto, že jde o výjimečné případy, máte velkou „naději“, že zkonzumujete vy nebo vaše dítě potravinu s lepkem. Stále s hrůzou vzpomínám na případ, kdy jsem na pouti odmítla na ochutnání koláček s tím, že nemůžu lepek. Kyprá česká žena ve venkovském kroji se na mě usmála a řekla, že koláčky lepek neobsahují. Když jsem se zeptala, z čeho jsou upečeny, s úsměvem vyjmenovala použité ingredience: mouka, ta kvalitní 00, cukr, droždí, sůl, maková náplň a zdůraznila, že použila namísto mléka smetanu. Co dodat? Jen to, že pokud se do takové situace dostane důvěřivé 9 ti leté dítko, může s klidem uvěřit, že koláčky jsou bezlepkové.

9. Promluvte si s ostatními celiaky a sbírejte zkušenosti. Někdy vás můžou inspirovat. Vyslechněte jejich příběhy, vyslechněte jejich rady, typy, nápady. Zúčastňujte se akcí, pořádaných organizacemi celiaků. Pěti minutový rozhovor se zkušenou matkou/otcem celiatického dítěte vám může dát víc, nežli 10 návštěv poradny.

10. Nešetřete. To je opravdu někdy těžké, zejména když peníze opravdu chybí. Často je ale nedostatek financí jen otázkou priorit. Je třeba si položit ty správné otázky a upřímně si na ně odpovědět. Např. co je důležitější? Zdraví vašeho dítěte nebo váš melír, gelové nehty, dovolená u moře, návštěvy posilovny, květinami osázený balkon, nová rohová vana, nový gril na zahradě atd.?

 

Používejte zdravý rozum, jednejte s rozvahou, nepodléhejte panice, pocitu bezmoci, vlastní neschopnosti ani vlastní neomylnosti. Nevěřte všemu, co píší na internetu, všemu, co vám říkají doktoři (i tady platí to známé „důvěřuj, ale prověřuj“) a už vůbec nevěřte tomu, že nějaký léčitel, či lékař alternativní medicíny vás nebo vaše dítko vyléčí. Alespoň zatím ne. Sice „co není, může být“, ale počkejte na případnou dobře ověřenou medicínskou studii, ze které vyjde způsob léčby celiakie jinak než bezlepkovou dietou. Ale nejlépe nečekejte na nic a držte správně dietu.