07.06.2017

Foodbloger Festival 2017

Když jsem dostala pozvání vařit na Foodbloger festivalu, řekla jsem si že do toho půjdu, protože miluju trhy a aspoň si to zkusím z druhé strany 🙂

Neměla jsem žádný odhad kolik toho uvařit, jak to budu podávat a hlavně, co vařit 🙂 Jedno bylo jisté, budou to bezlepková jídla, která mám ráda a budu se s nimi chtít podělit i s Vámi 🙂

Po dlouhém sepisování, škrtání jsem se dostala k finálnímu menu

Bezlepkový hráškový krém s domácím pestem z medvědího česnekuv
Bezlepkové tvarohové knedlíky s jahodami
Bezlepkové Golabki s citrónovou omáčkou
  Bezlepkovou paštiku z červené čočky s dýňovými semínky a bezlepkovým chlebem
  Bezlepkový rebarborový koláč s drobenkou
  Domácí ovocný kompot (rebarborový se skořicí a jablkový s hřebíčkem)

A jako bonus jsem nakonec připravila i svoji nejoblíbenější polévku – polský boršč s vejcem 🙂

Po sepsání finálního menu jsem přemýšlela jestli jsem nezvolila špatně, protože přeci jen je léto, a mám dost teplých pokrmů?

Nakonec se ukázalo, že polévky šly nejvíce “na dračku”, protože se ochladilo, pršelo a každý chtěl něco teplého do hrdla 🙂

Přípravy

Protože mám stále zaměstnání, věděla jsem, že budu muset vařit po nocích a navíc mám menu postavené tak, že musí být vše čerstvé a není to jen něco v kelímku ve formě take away.

Jediné jídlo, které jsem si mohla připravit předem, byly tvarohové knedlíky s jahodami, které jsem ale i tak musela čerstvé vařit ve vodě, na místě.

Štěstí bylo, že zrovna na trzích začaly české jahody, takže jsem věděla, že knedlíky budou perfektní a neznám člověka, který by je nemiloval 🙂

Festival byl v neděli (4.6.) a já po nocích koulela knedlíky do mrazáku, a dostala jsem se na číslo 150, za 4 noci !

Musím říct, že kromě bolesti zad jsem byla celý týden opravdu nevyspalá a když jsem chodila pozdě spát, tak jsem při nařizovaní budíku v mobilu chtěla z mobilu koulet knedlíky v dlaních 🙂

Knedlíky jsem dokončila v pátek večer a v sobotu začal v 6 ráno maraton, kterému předcházely páteční nákupy čerstvých a dobrých surovin.

V sobotu ráno, zatím co všichni spali jsem začala s golabkami – zelné závitky s mletým krůtím masem a rýží. (Mj. sehnat mleté krůtí maso v Praze byl taky oříšek, ale sehnala jsem 🙂

Zdlouhavé vaření zelí do změknutí všech listů, následná příprava fašírky ze 2 kg krůtího masa a rýže, byly jen počátkem tak zvaného rolování bez konce 🙂

Udělala jsem 90 závitků, které se následně musí ještě péct ve vývaru do změknutí a křupava, takže jsem od 6 hodin do oběda dělala jen závitky.

Omáčka, která patří na golambki se připravuje čerstvá. Nejklasičtější je s pomodoro, ale já jsem vymyslela jemnou citrónovou s nádechem chilli, aby to bylo jiné 🙂

Po upečení, kdy byla trouba rozehřáta jsem se pustila do pečení dvou rebarborových koláčů s drobenkou, které mám odzkoušené.

Rebarboru miluju a mám jí spojenou se začátkem léta, takže na mém menu nesměla chybět.

Když jsem ji měla oloupanou a nakrájenou na kostičky, připravila jsem rovnou i domácí kompot z rebarbory a skořice, který miluje můj manžel.

Během pečení koláčů se mi vařil polský boršč, jehož příprava je opravdu zdlouhavá a vaří se hodiny pro jeho silnou a výraznou chut´.

Následovala domácí bezlepková paštika bez masa, která je vynikající a pekla jsem ji do dvou velkých forem a byla taky hned pryč.

Nejjednodušší pokrm na přípravu tohoto dne, byl hráškový krém, který se prodal na festivalu nejrychleji ! Kdo by neodolal domácímu pestu z medvědího česneku, že? 🙂

Zatímco se vše peklo jsem si připravovala ubrousky, které jsem ručně tiskla svým razítkem Celiaxmoni a udělala si i přehledné menu se svojí Gluten free nabídkou 🙂

Když už bylo vše hotové (skoro vše), zjistila jsem, že lednička není nafukovací a museli jsme vše sníst, aby se tam vešly všechny pokrmy připravené na neděli 🙂

A je to tady !

Budík nařízený na 6. hodinu, dodělávání citronové omáčky na golabki (která musí být čerstvá), balení dekorací a zbylých ingrediencí na ozdobu.

Na místo jsme jeli už na 10. hodinou (přičemž festival začínal ve 12 hodin), abychom vše připravili včas. Nejvíc jsem se bála převozu autem. protože jsem měla v hrncích polévky, omáčky a kompoty, ale vše přežilo ! 🙂

Po dojezdu na místo jsem si vybrala vlastní stánek a šlo se zdobit a připravovat 🙂

Zhruba v půl dvanácté jsme viděli, že i přes nepříznivé počasí je za závorami objektu nekončící se fronta a otevření mělo začít každou minutou 🙂

Měla jsem dvou plotýnku a k ohřevu – 2 polévky, omáčku a ještě jsem potřebovala vařit knedlíky 🙂

Doma mám totiž indukci, takže jsem počítala s tím, že to bude hned ohřáté ale na plotýnce hold nebylo 🙂

Díky pohostinnosti kavárny mě kluci vařili knedlíky u nich v kuchyni, a zbylé pokrmy jsem ohřívala u sebe na plotničkách, takže to bylo super a vše se stíhalo 🙂

Co se ale nestíhalo bylo tempo, jakým se davy hrnuly… Nejdříve se prodal hráškový krém a pak už si ani nepamatuji jak se jmenuji 🙂 a ve 14 hodin bylo vyprodáno !

Samozřejmě, že je nejkrásnější pocit, že lidem chutná, a že se vše prodalo hned, ale při pomyšlení na to, kolik práce to dalo a mizelo to před očima, smekám všem trhovcům klobouk, protože je to opravdu dřina !

Dělala jsem vše sama, nikdo mi s vařením nepomohl, a musím říct, že ten týden jsem opravdu po nocích sahala do posledních zásob energie a v neděli po festivalu jsem usnula jak malá holka.

Nestihla jsem nic ochutnat od ostatních holek, seznámit se s nimi, natož načerpat energii festivalu jako to dělám, když chodím na festivaly jíst já 🙂

Každopádně moc děkuji za příležitost, za pozitivní ohlasy a budu se těšit příští rok, jaké zajímavé menu Vám opět přichystám 🙂

Vaše Celiaxmoni