Lepek je proměnlivá směs bílkovin vyskytující se ve čtyřech druzích obilovin ze skupiny „pšenicovitých“.
Tyto obiloviny poznáte podle toho, že jejich zrno má podélnou rýhu. Lepek je hlavní bílkovinou ve všech typech pšenice, žita, ječmene a ovsa. Více je v obilovinách už jen škrobů. Protože je ale naše (evropská) kuchyň založená převážně na těchto obilovinách, je pro nás mnohem náročnější hledat náhradu, než například v kuchyních asijských.
Z pohledu celiakie není důležité, ve kterých z výše uvedených obilovin je lepku více nebo méně. Ve všech je ho tolik, že způsobuje problémy.
Obsah lepku se i u jednoho druhu obilí může lišit, a to v závislosti na podmínkách, v jakých bylo pěstováno. Čím více lepku obilovina obsahuje, tím je považována za kvalitnější a výživnější – alespoň z pohledu mlynářského a pekařského. Díky lepku jsou výrobky z mouky pružné, dobře kynou a po upečení si drží tvar.
Výraz lepek je opravdu odvozen od lepivosti. Stejně tak cizí název gluten znamená latinsky „lepidlo“. Takže, kdo už má zkušenosti s bezlepkovou dietou a pečením, ví, že bezlepková mouka prostě nelepí a je opravdu náročné s ní umět zaobcházet 🙂
Alergie na lepek
Alergie je opravdu jiná než celiakie. Alergie přichází ihned po konzumaci a mezi jejími hlavními příznaky jsou jsou kopřivka, ekzém, svědění v ústech a krku. Dále jsou to znaky, které alergii doprovází, ale je dosti možné, že nás hned nenapadne, že může jít o alergii na lepek – bolesti břicha, plynatost, průjem nebo zvracení. Ale hlavním rozdílem je, že reakce se objeví ihned po pozření.
Výhodou alergie je, že časem odezní sama. Což o celiakii neplatí!
A celiakie?
Oproti „pouhé“ alergii na lepek se celiakie projevuje po několika hodinách až dnech od požití lepku. Projevy celiakie nejsou jasně dané a protože se projeví “po čase” je až obtížné jednotlivé projevy definovat. Nejčastěji se ale jedná o průjmy, nadýmání, bolest břicha a únava. Více nás však upozorní, projeví-li se další příznaky jako jsou problémy se zuby (kazy), afty, chudokrevnost, poruchy se vstřebáváním živin. U dětí se projevují poruchy růstu.
Shrnutí těchto dvou odlišných “onemocnění” je takové, že pokud pozřeme něco lepkového a máme “jen” alergii, tak sice hned trpíme, ale časem může alergie ustoupit a nemá tak fatální následky jako Celiakie. U této doživotní chronické autoimunitní nemoci nemůžete pozřít ani smítko lepku, protože jen malé zrnko stačí k tomu, aby se vám zánět ve střevech opět spustil a koledujete si o pěkný malér – například o rakovinu.
Pokud si nejste jisti, jestli máte alergii nebo celiakii, nejjednodušší je absolvovat gastroskopické vyštření, které bude moudřejší, než všelijaké diskuze, které Vám jak neuleví, tak ani neporadí.
Jak vyšetření probíhá sepisuji v rubrice celiakie http://www.celiaxmoni.cz/diagnoza/